Historie
NÁZEV:
Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Vystrčenovici. Jeho význam nejspíš byl "lidé bydlící ve vystrčené vsi", tj. takové, která ležela stranou od ostatních sídel. Nedá se nicméně vyloučit, že existovalo osobní jméno Vystrčen a obyvatelské jméno by pak znamenalo "Vystrčenovi lidé". Vývoj jména v písemných pramenech: Vystržinowicze (1678), Wisteržinowicze (1718), Wysrcženowitz (1720), Wistrtschenowitz a Wistrčenowice (1846), Wistertschenowitz a Vystrčenovice (1872), Vystrčenovic (1881 a 1924). Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného a genitiv zní Vystrčenovic.
HISTORIE:
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1436.
Obec politicky i katastrálně, snad přezdívkou tak od stara zvaná; leží při silnici z Telče k Želetavě; 5 km od Telče vzdálená v malé vkleslině pahorků 588 m a 600 m vysokých, má 35 čísel a 193 obyvatele, kdežto roku 1870 měla 221 obyv. ve 48 číslech. Na pozemcích je tu 325 ha (polí 218, luk 28, pastvin 30, lesů 29, rybníků 8 ha).
Jména tratí: na Bartoňových, u Báby, za Chalupama, na Kopcích, Votavnice, u Votavnic, na Řečici, na Bezkoutí, Přední, Prostřední a Zadní díly, u Mezníka, pod Křížem, Dlouhé díly, u Oběšených, díly k Cihelně, na Padělcích, u Nového mlýna.
V území obce jest o samotě pěkný kostelík sv. Kříže, založený proboštem kanonie Novo-Říšské Leypoldem r. 1708 u mlýna Brázdova (obr. 88.), výše nad tímto jest mlýn Vymyšlenů.
V majetku obce jest chudobinec a kovárna, pak pozemků 18 ha (z toho pastviska 14 ha). Klášterní velkostatek má tu 102 ha pozemků při dvoře svém (z toho lesa 42 ha).
Vystrčenovice přifařeny a přiškoleny jsou do Nové Říše, kamž klášteru od nepaměti náležely.
Obec zničena byla r. 1696 požárem.
Že ves tato byla od stara zbožím klášterním, dokazuje i půhon, kterým r. 1436 „Agneška, převora a konvent pohnala Zdeňka z Valdštejna a na Sádku, že jim v pravém lantfridě drží dvě vsi, jednu Vystrčanovice a druhou v Rosičce a na jiném zboží že pobral jejich chudým lidem dobytek, lidí zjímal a i šacoval.
Kdy klášter Vystrčenovice ztratil, není známo. Přikoupena opětně se svobodným dvorem, teprve r. 1607.
V Pamětní knize Nové Říše čteme, kterak probošt Vimínko r. 1728 vystavěl vedle „poustevnice u sv. Kříže druhou chalupu a po odbytí poustevníka r. 1729 pronajal chalupu a zahradu zahradníkovi. Ten počal v poustevnici pivo šenkovati (roku toho vyšenkoval 18 1/2 vědra). Obec Novo-Říšská to zakázala, poukazujíc na císařskou privilej svou. Musila tenkráte soudně advokátem práva svého hájiti.“
Ve století 17. užívala obec pečetě se znakem radlice a písmenem W.
Vlastivěda Moravská, 1913
V letech 1961–1969 byly místní částí Zvolenovic, 1. ledna 1970 se staly opět samostatnou obcí.